Vyhledat

Kdo opravdu jsi?

„Pokud žijete z duše, jsou vaše činy ve větším souladu s kořeny vaší existence a vy jste méně ovlivňováni pomíjivými sociálními výstřelky a osobními názory“. (Thomas Moore).

Hledání vlastní sebehodnoty vně sebe – v ocenění ze strany druhých – v pochvale od partnera nebo od rodiny, ocenění v práci, uznání za to, co jsme udělali pro druhého, za to, co se nám v životě povedlo, vyjádřený vděk za vykonanou práci v domácnosti, na domu, v zahradě, nebo cokoli jiného – je začarovaným kruhem. Pokud se projevu ocenění nedočkáme, zpravidla to končí zklamáním, frustrací, nespokojeností, zádumčivostí, nebo i hněvem a chladnou odtažitostí. Ke slovu se dostává výrok „Pro dobrotu na žebrotu“, pocity marnosti počínání a celý kruh se znova opakuje. Naše sebedůvěra přitom chřadne a my se stáváme spíše svým stínem, nespokojeně se plazícím a frustrovaným – ze situace v práce, doma, i jinde. A někdy také hledáme zelenější trávu za jinými ploty – pracovními, vztahovými i dalšími. Nutno podotknout, že ne vždy je iluze zelenější trávy skutečná – správně se říká – „všude je něco“. Srovnávání je jistou cestou do osobní rozlady. Jak se tomu vyvarovat a co dělat se svými negativními pocity, jsou-li již přítomny?

Aby se člověk nestával svým stínem, je zapotřebí hledat svou cenu nikoli vně, ale uvnitř sebe, a tam ji také posilovat. Pokud člověk hledá ve svém nitru, není již závislý na tom, co kdo říká, co si kdo myslí, nebo na domněnce, co si kdo myslet bude – je svobodný. A jako takový žije také autentický život. Je-li naše cena oddělena od nás a nachází se kdesi venku, pak se můžeme stát věčně nespokojenými věčnými hledači, vyčerpanými perfekcionisty, kteří se snaží podávat maximální výkony, nebo melancholickými lidmi, kteří bloudí odnikud nikam.

Každý toužíme po kladném ocenění, pochvale či poděkování. Někteří lidé, kteří byli v minulosti traumatizováni, ještě více. Pokud od druhých nepřichází, je studna tužeb vyschlá. Pokud přijde, upokojení trvá jen dočasně. Posilování sebedůvěry zevnitř naproti tomu dává svobodu, naplnění, nikdy nevysychající zdroj spokojenosti, pozitivní energie, spojení s tvůrčím potenciálem a mnohem více elánu do jakkoli činnosti. Pak již nezáleží na tom, kde se nacházíme, ani s kým, svůj zdroj síly si neseme vždy sebou.

Lidé mají též strach vstupovat do nových vazeb, ať už se jedná o vztahy nebo o práci, protože s sebou vždy nesou riziko ztráty a bolesti. Když ale stále budeme žít ve strachu, na konci svého života zjistíme, že náš život byl prázdný, protože jsme neměli odvahu ho žít. Mějte proto odvahu vstupovat do nových situací ve svém životě, s úsměvem a bez úzkosti, protože tam, kde je úzkost a strach, vzniká potřeba manipulovat a vytvářet závislé vztahy. Je to důvěra ve svou jedinečnost, která přináší radostné a naplněné prožitky. Nezáleží na tom, odkud pocházíte, jak vypadáte, co jste vystudovali, čím se živíte, jaký je Váš věk nebo zdravotní stav – opravdu důležité je pouze to, jak opravdově žijete svůj život.

138 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

​© 2018 by Veronika Neumannová